POZOR. Ve středu 1. a 8. května 2024 bude prodejna zavřená. Děkujeme za pochopení.
Deset neuvěřitelných případů z transportu III
Publikováno: 16. 5. 2016
Následující případ není tak úplně o transportu zboží, ale důkladné balení, spolehlivé obalové materiály, mnohočetné nakládání a vykládání a stěhovací služby pod taktovkou převládající ideologie, skladování, stěhování a finální přesun „nákladu“ činí z této zásilky unikátní případ v oblasti stěhování nejen těžkých břemen. Někdy zkrátka vznikne nutnost přepravit do místa určení i mnohem méně obvyklé zásilky. Například mrtvá těla.
A to je i případ Evy Peronové, první dámy Argentiny, která se zasazovala o ženská práva a snažila se v zemi zlepšit podmínky chudých. Bývalá herečka využila svého šarmu, kterým před svatbou s prezidentem oslňovala ze stříbrného plátna, a začala svou krásu a kouzlo promítat i do politiky, čímž nezaměnitelným způsobem vypomohla svému manželovi, Juanu Perónovi, v jeho politické kariéře. Eva svého muže podporovala i v jeho druhém volebním období, bohužel záhy po jeho druhé inauguraci v roce 1952 v pouhých třiatřiceti letech podlehla rakovině.
A tady začíná strastiplný příběh plný nevyzpytatelných událostí odvíjející se od nutnosti převést Evitino tělo v době politických zvratů. Bez ohledu na politickou a ekonomickou situaci totiž musí transportní služby fungovat. Jen málokdo si uvědomuje, kolik dřiny, odříkání, dlouhodobého plánování a improvizace vlastně stojí za celým stěhovacím průmyslem, který si dal za cíl přesunout rychle a bezpečně zboží z bodu A do bodu B, tedy od odesílatele k příjemci. Ale tohle je trochu jiný, méně obvyklý příběh, v němž balící a stěhovací služby sehrávají roli až druhotnou. A ve chvíli, kdy Eva zemřela a její tělo mělo být uloženo do právě rozestavěného mauzolea, které svými rozměry mělo předčit i Americkou Sochu svobody, byl Perónův režim svržen. Prezident musel v zájmu bezpečí uprchnout do Španělska. Mrtvé tělo jeho ženy bylo ponecháno napospas armádě. Její představitelé s pohřbem rozhodně nespěchali, báli se, že by byla Eva prohlášena za mučednici a místo jejího pohřbu by se stalo cílem poutí těch, kdo ji tak bezmezně milovali. A tak ještě než začalo velké stěhování, bylo nutné dobře obalené Evitino tělo skladovat na bezpečném místě.
Tělo prezidentovy manželky bylo zabaleno a převáženo z místa na místo v rámci Buenos Aires. Nikdo si nemohl být jistý, kde se v kterém okamžiku zrovna nachází, kam bylo zrovna přestěhováno. A pak přišel zvrat v podobě velkého mezinárodního stěhování. I po smrti byla Eva pro své odpůrce stále nebezpečná a tak bylo její tělo lodí převezeno do německého Bonnu, aby zde bylo pohřbeno. K tomu ale nedošlo a muselo se přistoupit k dalšímu stěhování, tentokrát do Itálie.
Po dvaceti letech bylo Evino tělo po několikerém nakládání a vykládání dopraveno do Milána, kde spočinulo pod náhrobkem se jménem Maria Maggi. Ani tady ale neměla Eva najít klidu. V roce 1971 došlo mezi novým vojenským velitelem Argentiny a bývalým prezidentem k příměří týkajícího se Evina těla. A tak byly prezidentovi ostatky jeho mrtvé ženy konečně vydány, on se vrátil do Argentiny a stal se znovu prezidentem. Ale až za další rok byla Eva pohřbena na hřbitově Recoletta v Buenos Aires. Konečně se dostala do místa určení, konečně byla přestěhována do místa, odkud byla vlastně odeslána. Dlouhá cesta za dodáním skončila.
autor:
Jiří Novák
marketingový specialista
