800 377 773 / info@tavobal.cz
Publikováno: 20. 4. 2026
Pěstování jahod v sudu není nic složitého. Hodí se pro všechny, kteří na zahradě bojují s místem, protože do jednoho 120l sudu se dá nasázet až 20 sazenic jahod (což odpovídá záhonu 1,7 × 1,4 m). Další výhodou je, že se nemusí skoro vůbec plet, protože pro plevel jednoduše není prostor. Jahody pěstované v sudu nejsou náchylné na hnilobu, protože se plody nedotýkají země a škůdci jako jsou slimáci nebo háďátka se k nim nedostanou tak snadno.

Kdy je pěstování v sudu dobrý nápad a kdy je lepší pěstovat jahody v záhonu? Pokud jde o velikost úrody, nemůže sud záhonu konkurovat. V záhonu mají totiž všechny sazenice stejné podmínky – stejnou zálivku a stejné množství slunce. Toho se u sudu i při nejlepší snaze dosáhnout nedá. Je ale chytrým řešením všude, kde není prostoru nazbyt.


Praktickou volbou je polypropylenová hrdlová trubka o průměru 75 mm a délce 150 cm. Hrdlovou trubku dole jednoduše uzavřeme koncovou zátkou. Vrtákem o průměru 4 - 5 mm vyvrtáme do trubky otvory:
15 cm od země - 1. řada otvorů vyvrtaných "do kříže", v dalších patrech také po 4 otvorech umístěných do kříže (v mezipatrech pootočit kříž o 45°)

Správně namíchaný substrát je u pěstování v sudu nejdůležitější. Musí dobře držet vodu, ale zároveň nesmí být přemokřený, jinak začnou kořeny uhnívat.
Můžete koupit hotový substrát v hobby marketu nebo si připravit vlastní - ideální je lehká, vzdušná směs:
Na dno sudu dáme drenáž (štěrk nebo keramzit). Při vysazování jahod máme dvě možnosti.
1. Naplnit postupně celý sud zeminou (průběžně lehce udusávat, aby se později substrát příliš nesesedal), potom teprve vsadit sazenice do otvorů.
2. Plnit zeminu po vrstvách (každou lehce udusat) a vysadit vždy jedno patro jahod, které překryjeme další vrstvou substrátu.
Pozor: kořeny sazeniček mají směřovat šikmo dolů, ne vodorovně.
Máme vyzkoušeno, že do 120l sudu se vejde 2 a 3/4 pytle substrátu (1 pytel = 75 l)
Jahody v omezeném prostoru rychle vyčerpají živiny, proto je dobré je pravidelně přihnojovat hnojivem rozpuštěným v zálivkové vodě.
Do sudu se nejlépe hodí odrůdy, které plodí průběžně a dobře rostou i v omezeném prostoru.
Naopak méně vhodné jsou klasické jednouplodící odrůdy, které potřebují více prostoru a jejich hlavní sklizeň probíhá najednou.
Praktické je kombinovat různé typy:
Přezimování je u sudu výrazně náročnější než u klasického záhonu. Kořeny nejsou chráněné půdou a celý sud může promrznout.
Možnosti řešení:
Častěji než v záhonu. V létě klidně denně, ale menší dávkou. Ideální je zalévat do středové trubky i shora.
Ve spodní části se drží více vody a méně vzduchu. Pokud je substrát přemokřený, kořeny zahnívají a rostliny chřadnou.
Ne úplně. Strana bez slunce má výrazně menší úrodu. Lepší je část sudu nechat bez otvorů nebo sud občas otočit.
Ano, ale méně než na záhoně. Pomůže, když sud nestojí přímo na zemi a je pod ním suchý povrch (např. dlažba nebo štěrk).
Nejlepší výsledky bývají první rok. Další sezóny už bývá úroda slabší, proto se často doporučuje výsadbu po 1–2 letech obnovit.
autoři:
Pavla Lébrová
specialistka marketingu
Stanislav Křen
technik