Od nepovedené tapety k nejoblíbenějšímu obalovému materiálu aneb jak vznikla bublinková fólie

Od nepovedené tapety k nejoblíbenějšímu obalovému materiálu aneb jak vznikla bublinková fólie

Bublinková fólie je možná nejznámějším obalovým materiálem. Zčásti díky tomu, jak skvěle zboží chrání před poškozením, nečistotami a vlhkostí, zčásti protože jsme všichni aspoň jednou v životě nadšeně praskali jednotlivé bublinky.

Ať už ji máme rádi jako obal nebo jako relaxační prostředek, málokdo ví, kdy a jak se tu bublinková fólie vlastně vzala. Kdo stojí za tímto geniálním nápadem?

Vynálezci bublinkové fólie jsou pánové Alfred Fielding a Marc Chavanes. Původně však vůbec nepřemýšleli o fólii jako o obalovém materiálu. Účel vynálezu měl být jiný – unikátní 3D tapeta na stěnu. O jejich vynález však nikdo nejevil zájem. Dalo by se dokonce říci, že to byl propadák.

Bublinková fólie ale naštěstí neskončila v propadlišti dějin. Dvojice spolu s dalšími známými hledala pro svůj vynález použití a nakonec dostali spásnou myšlenku, že vzduch je přece ideální při tlumení nárazů a tak lze fólii použít jako obalový materiál.

V roce 1960 tak založili firmu "Sealed Air", bublikovou fólii si patentovali a začali se specializovat na její využití jako obalového materiálu. Prvním velkým zákazníkem se stalo IBM, už tehdy technologický gigant, který hledal řešení, jak co nejlépe zabezpečit elektroniku a součástky během přepravy. Firma Sealed Air získala klíčovou zakázku a začala růst.

Jak to vše dopadlo všichni víme. Když si necháte poslat balíček, když koupíte něco na e-shopu... téměř vždy v balení objevíte bublinkovou fólii. Ta se dokonce používá i jako součást obálek a posílají se s ní křehké drobnosti. A přitom chybělo málo a na vynález se mohlo zapomenout. Tak se doma podívejte, zda někde nějaký kousek nemáte a popraskejte si bublinky na počest vynálezu, na který se málem zapomnělo.